Rejstřík

+ Rozšířené vyhledávání
archiválie Související obce Související osoby Související ikony
česká škola
Rok: 2000, Zdroj: Čajanová, Inventární číslo: IV000079
Martinovka Škola více
Rok: 2000
Zdroj: Čajanová
Inventární číslo: IV000079
Hasičská zbrojnice
Hasičská zbrojnice vystavena 1931 foto z r. 2011, Rok: 1931, Zdroj: Čajanová L., Inventární číslo: IV000078
Hrušvice Hasičská zbrojnice více

Hasičská zbrojnice vystavena 1931 foto z r. 2011

Rok: 1931
Zdroj: Čajanová L.
Inventární číslo: IV000078
Krmeni psů
Jaroslava Hofmanová rozená Janková manželka Jiřího Hofmana, Rok: 2011, Zdroj: Hofman Miroslav, Inventární číslo: IV000068
Janková Jaroslava, Josef, Hofmanová Fotografie (zejména osob) více

Jaroslava Hofmanová rozená Janková

manželka Jiřího Hofmana

Rok: 2011
Zdroj: Hofman Miroslav
Inventární číslo: IV000068
Josef a Anna Janková (rozená Stryová)
Josef a Anna Jankovi 1987 na svém dvorku usedlosti v Hlubočanech, Rok: 1987, Zdroj: Miroslav Hofman, Inventární číslo: IV000059
Hlubočany JANKO Josef, Stryjová Anna, Janková Fotografie (zejména osob) více

Josef a Anna Jankovi 1987 na svém dvorku usedlosti v Hlubočanech

Rok: 1987
Zdroj: Miroslav Hofman
Inventární číslo: IV000059
Příběh rodiny Josefa Janko
Příběh napsal Jiří Hofman pro své vnuky. Od Martinovky přes reemigraci do obce Hlubočany (Vyškov), Rok: 2011, Zdroj: Jiří a Miroslav Hofman, Inventární číslo: IV000057
Hlubočany JANKO Josef, Stryjová Anna, Janková Rodinné kroniky a rodokmeny více

Příběh napsal Jiří Hofman pro své vnuky. Od Martinovky přes reemigraci do obce Hlubočany (Vyškov)

Rok: 2011
Zdroj: Jiří a Miroslav Hofman
Inventární číslo: IV000057
Mapa organizační struktury
Tato mapa měla pohnutou historii. Zpracoval ji na přelomu června a července v roce 1943 zástupce vedoucího Blaníku J. V. Rejzek. Předvedl ji při svém jednání s velitelem partyzánského svazku plk. Sydorem Kovpakem (za přítomnosti své sestry Marie Prymkové), sdělil mu údaje o úkolech a práci odbojové organizace Blaník s prosbou, aby o tom informoval své nadřízené a aby také tlumočil přání volyňských Čechů vstoupit do 1. čs. samostatné brigády v SSSR. Informace o Blaníku a přání volyňských Čechů do Moskvy došly., Rok: 1943, Zdroj: J.V. Rejzek, Inventární číslo: IV000055
Huleč, Chomout, Moskovština, Straklov Č. Rejzek Josef, Vincenc Blaník - okrsek více

Tato mapa měla pohnutou historii. Zpracoval ji na přelomu června a července v roce 1943 zástupce vedoucího Blaníku J. V. Rejzek. Předvedl ji při svém jednání s velitelem partyzánského svazku plk. Sydorem Kovpakem (za přítomnosti své sestry Marie Prymkové), sdělil mu údaje o úkolech a práci odbojové organizace Blaník s prosbou, aby o tom informoval své nadřízené a aby také tlumočil přání volyňských Čechů vstoupit do 1. čs. samostatné brigády v SSSR. Informace o Blaníku a přání volyňských Čechů do Moskvy došly.

Rok: 1943
Zdroj: J.V. Rejzek
Inventární číslo: IV000055
Blaník seznam buněk a příběh mapy
Seznam Buněk ilegální organizace Blaník a příběh nálezu mapy, Rok: 1943, Zdroj: J.V Rejzek, Inventární číslo: IV000054
Huleč, Chomout, Moskovština, Straklov Č. Rejzek Josef, Vincenc Blaník - buňka Blaník - okrsek Blaník - podokrsek Ústředí odbojové organizace více

Seznam Buněk ilegální organizace Blaník a příběh nálezu mapy

Rok: 1943
Zdroj: J.V Rejzek
Inventární číslo: IV000054
Hrob Marie Bačovské roz. Duškové - datum odhadem
Hrob Marie Bačovské roz. Duškové  (1891-1925) na Martinovce, Rok: 1947, Inventární číslo: IV000048   více informací
Martinovka Dušková Marie, Bačovská, Bačovská Anna, Leopold, Pavlínová, Bačovská Božena, Leopold, Bačová, Bačovská Marie, Leopold, Herblichová, Lipčáková Emilie, Bačovská, Bačovská Kristýna, Gustav, Bačovská, Bačovská Stanislava, Gustav, Bačovská Hřbitov-pietní událost více

Hrob Marie Bačovské roz. Duškové  (1891-1925) na Martinovce

Rok: 1947
Inventární číslo: IV000048
více informací
Kaple Buderaž
BUDERÁŽ, Ukrajina, Od r. 1884 nastal v Rusku veľký rusifikačný tlak, postupne nesmeli cudzinci vlastniť pôdu ani priemyselné podniky - pokiaľ neprestúpili na pravoslávie. Po revolúcii v r. 1905 bola znovu zavedená náboženská sloboda. Katolíci sa vrátili sa k svojej viere po revolúcii v r. 1905, na vlastné náklady si postavili kostol. Po r. 1921 boli priradení k poľskej farnosti, diecéze Luck. V r. 1937 sa tu konal zjazd Sdružení katolické mládeže spojený so sněmom českého katolického lidu, za účasti Dr. Josefa Berana, neskoršieho pražského arcibiskupa, kardinála a českého primasa, Rok: 1905, Inventární číslo: IV000046
Buderáž Katolický kostel nebo kaple více

BUDERÁŽ, Ukrajina, Od r. 1884 nastal v Rusku veľký rusifikačný tlak, postupne nesmeli cudzinci vlastniť pôdu ani priemyselné podniky - pokiaľ neprestúpili na pravoslávie. Po revolúcii v r. 1905 bola znovu zavedená náboženská sloboda. Katolíci sa vrátili sa k svojej viere po revolúcii v r. 1905, na vlastné náklady si postavili kostol. Po r. 1921 boli priradení k poľskej farnosti, diecéze Luck. V r. 1937 sa tu konal zjazd Sdružení katolické mládeže spojený so sněmom českého katolického lidu, za účasti Dr. Josefa Berana, neskoršieho pražského arcibiskupa, kardinála a českého primasa

Rok: 1905
Inventární číslo: IV000046
Kostel Hrušvice
HRUŠVICE, Volyňská oblasť, diecéza Luck, Ukrajina, OBYVATEĽSTVO: Volyňskí Česi, Kostol sv. Václava (1930), Z HISTÓRIE: Od r. 1884 nastal v Rusku veľký rusifikačný tlak, postupne nesmeli cudzinci vlastniť pôdu ani priemyselné podniky - pokiaľ neprestúpili na pravoslávie. Po revolúcii v r. 1905 bola znovu zavedená náboženská sloboda. Obyvatelia Hrušvicu si na vlastné náklady postavili v r. 1930 Kostol sv. Václava. Po 1. svetovej vojne a poľsko - ruskej vojne boli najskôr priradení k poľskej farnosti, diecéze Luck, v r. 1927 bola založená samostatná katolícka farnosť. "Přestup několika pravoslavných rodin ke katolictví v Hrušvici ozna čil v roce 1933 dr. Červín za vyloženou ofenzívu proti pravoslaví, která zhorší možnosti spol upráce obou církví, kostel byl zničen sovětskými vojáky při obsazení západní Ukrajiny v roce 1939, oltářní obraz sv. Václava na koni, kostelní kroniku a harmonium zachránil před zničením tamní varhaník Stanislav Bača a přivezl do Československa, obraz sv. Václava je umístěn na boční stěně kostela Hrozová, kronika je v soukromém držení a harmonium bylo věnováno rovněž kostelu (podľa: Hrozová), Zdroj: Ludmila Čajanová, Inventární číslo: IV000045
Hrušvice Katolický kostel nebo kaple více

HRUŠVICE, Volyňská oblasť, diecéza Luck, Ukrajina, OBYVATEĽSTVO: Volyňskí Česi, Kostol sv. Václava (1930), Z HISTÓRIE: Od r. 1884 nastal v Rusku veľký rusifikačný tlak, postupne nesmeli cudzinci vlastniť pôdu ani priemyselné podniky - pokiaľ neprestúpili na pravoslávie. Po revolúcii v r. 1905 bola znovu zavedená náboženská sloboda. Obyvatelia Hrušvicu si na vlastné náklady postavili v r. 1930 Kostol sv. Václava. Po 1. svetovej vojne a poľsko - ruskej vojne boli najskôr priradení k poľskej farnosti, diecéze Luck, v r. 1927 bola založená samostatná katolícka farnosť. "Přestup několika pravoslavných rodin ke katolictví v Hrušvici ozna čil v roce 1933 dr. Červín za vyloženou ofenzívu proti pravoslaví, která zhorší možnosti spol upráce obou církví, kostel byl zničen sovětskými vojáky při obsazení západní Ukrajiny v roce 1939, oltářní obraz sv. Václava na koni, kostelní kroniku a harmonium zachránil před zničením tamní varhaník Stanislav Bača a přivezl do Československa, obraz sv. Václava je umístěn na boční stěně kostela Hrozová, kronika je v soukromém držení a harmonium bylo věnováno rovněž kostelu (podľa: Hrozová)

Zdroj: Ludmila Čajanová
Inventární číslo: IV000045