Obce na Volyni

Nová Ves (Srbac) (Kobaški lug-Seferovci)

Osídlení Nové Vsi českými kolonisty souvisí s rakousko-uherskou okupací Bosny a Hercegoviny, kdy sem za účelem modernizace země vídeňská vláda zvala zemědělce a nabízela jim pozemky k hospodaření. Podmínkou byla finanční hotovost ve výši 600 zlatých na rodinu a to, že se v prvních deseti letech bude jednat o pacht. Až poté, při správném hospodaření, bude pozemek bezplatně převeden na řádného hospodáře. Výzvu uposlechly i rodiny volyňských Čechů ze Sofievky, kteří nechtěli přijmout pravoslaví a čekalo je tak opět klučení lesa.

Na jaře 1894 se zde usadily rodiny Františka Holoubka, Josefa Kopeckého, Františka Párala, Františka Adámka, Jana Adámka, Josefa Adámka, Floriána Vlka, Josefa Vlka staršího, Josefa Vlka mladšího, Ignáce Suchánka, Řehoře Krafta, Michaela Kratochvíla, Michaela Kratochvíla mladšího, Antonína Vitoly, Františka Valenty, Jana Valenty, Václava Javůrka, Josefa Jandíka, Františka Bárty, Antonína Ličejníka, Tomáše Vlka, Josefa Pirkla a Josefa Fialy. Celkem to bylo 118 osob, z toho 33 dětí do 10 let. (Jiří Kuděla - Zemědělští kolonisté z českých zemí v Bosně a Hercegovině na konci 19. století)

Na první pohled je zřejmé, že si hospodářsky nepolepšili. Kromě toho, že museli začít zcela od začátku, dostali se z rovinaté, úrodné Volyně do kopcovitého kraje, chudého na vodu, do kraje, kde řádila malárie a zimnice. (Iva Heroldová - Petrifikované zvyky a obřady u bosenských Čechů)