Volyňští Češi
Martínek Vladimír, Antonín (Jaroslav)
Byl zatčen v souvislosti s procesem s českými učiteli, prošel gulagem. Po návratu se oženil, žil v Čerňachovu a Žitomiru. Byl povolán do Rudé armády, zajat Němci a propuštěn. Na jaře 1944 narukoval do Svobodovy armády s níž přišel do Československa.
| Zdrojová databáze | Příslušníci čs. jednotek za 2. sv. války | |
|---|---|---|
| Datum narození | * 10. 11. 1910 | |
| Místo narození | Selenčina, Žitomír | |
| Vážený občan | Žitomir, Žitomír Černachov, Ostroh | |
| Rodinní příslušníci |
Sourozenci: Martínková Emílie, Antonín (Jaroslav), Sládková; Martínková Helena, Antonín (Jaroslav), Suchánková; Martínek Jaroslav, Antonín (Jaroslav); Martínek Josef, Antonín (Jaroslav); Martínková Ludmila, Antonín (Jaroslav), Luščiková
Manželka: Čížková Marie, Václav, Martínková
|
|
| Národnost | česká | |
| Odveden |
24. 04. 1944,ČSVJ/NT,PrR 93/44, Jefremov (e)
|
|
| Hodnost |
vojín (e)
|
|
| Úmrtí | † 5. 3. 1986, Jaroměř |
Související ikony a archiválie
| Zločiny komunismu |
|
Byl zatčen orgány sovětské bezpečnostní služby OGPU 24. prosince 1930 v Žitomíru. V charkovském procesu s českými učiteli byl 15. června 1931 na mimořádném zasedání Nejvyššího soudu SSSR odsouzen pro trestný čin špionáže a protisovětské agitace k pěti letům pobytu v nápravně pracovních táborech. Nejdříve kácel les v Těmjakovských táborech v Mordvinské autonomní oblasti a na podzim 1932 poslán na stavbu Bělomorsko-Baltického kanálu. Trestanci měli k dispozici pouze lopatu a dřevěné kolečko a museli odpracovat tvrdě nastavené normy, aby dostali bídné jídlo v podobě chleba a polévky z brambor. Po dokončení kanálu v květnu 1933 byl Josef přesunut na stavbu Bajkalsko-amurské magistrály. Přežil dřinu a podvýživu a 3. května 1934 se vrátil k rodičům. Související obceSelenčina |
|---|
Máte k přidání archiválii
nebo upřesnění údajů?