Volyňští Češi

Bitrich František, Florian

Volyňský Čech František Bitrich se narodil roku 1917 v Dubně na Ukrajině. V době vypuknutí 2. světové války žil v Polsku a měl polskou státní příslušnost. Byl mobilizován. Než dojel na frontu, bylo Polsko poraženo. Vrátil se domů. Jenže část Polska kde bydlel, obsadila Sovětská armáda. Bylzatčen. Komisař, který ho vyslýchal, mu ukázal podlahu, kde byla krev a řekl, že když nepodepíše ty papíry, dopadne jako ten před ním. Když se podíval na papíry, nebo spíše komín papírů, řekl si, že by mu celý dosavadní život nestačil na to, aby mohl spáchat to, čím ty papíry byly popsány. Podepsal tedy přiznání a byl odsouzen na 10 let gulagu za polárním kruhem a na 15 let vyhnanství za polárním kruhem. Gulag přežil proto, že tu měl vážnost jako šikovný řemeslník a Čech. Pracoval v dílně jako údržbář, vyráběl různé nástroje a dozorci si ho brali do svých bytů k opravám ve svých domácnostech. Po odpykání desetiletého trestu žil na druhé straně drátů ve vyhnanství. Mohla za ním přijít i manželka. Narodil se jim syn Jiří (švagr kronikáře), který zde vychodil základní školu. Po nástupu Chruščova byl pan František Bitrich rehabilitován a v roce 1956 mohl s manželkou, volyňskou Češkou, vycestovat do Československa. Nový domov našli v Litoměřicích v Zahradnické ulici, kde si koupili malý domek. F. Bitrich pracoval v tehdejších Severočeských chemických závodech (SECHEZA) v Lovosicích (dnes Lovochemie) a to až do odchodu do důchodu. Po roce 1989 dostal i značnou finanční částku od Polské republiky. Absurdnost života dokresluje i konsolidační proces po roce 1968. Syn Jiří Bitrich dostal u prověrkové komise (tehdy jimi prošel prakticky každý), otázku, jaký má názor na život v Sovětském svazu. Na otázku odpověděl otázkou, zda tam někdy někdo z těch členů komise byl. Odpověď byla u většiny, že ano, v Moskvě, Leningradu, Soči atd. J. Bitrich jim na to řekl, že se tam narodil, a to za polárním kruhem a získal tam základní školní vzdělání. A další otázky už nepadly. Byl prověřen. Pan František Bitrich i jeho manželka byly hluboce věřícími katolíky, bohoslužby společně navštěvovali, dokud jim to věk dovoloval. Pan František Bitrich skonal ve středu 1. června 2005 ve věku nedožitých 88 let vDomově české katolické charity v Zahradnické ulici.

(zkráceno : Zdroj online Kronika města Litoměřic 2005; online Kronika rok 1999 : zde je uveden přepis záznamu, kdy student historie Petr Smetana oba manželé vyzpovídal)