Volyňští Češi

Ajksner Antonín, Josef

povoláním truhlář

Můj praděda, Antonín Ajksner, se narodil v roce 1909 v Lipinách, které se nacházejí ve volyňské oblasti Ukrajiny. Poté žil se svou manželkou nedaleko Rovna, a v roce 1944 se přihlásil do Prvního československého armádního sboru v SSSR, který se v tu dobu doplňoval o dobrovolníky právě z Volyně a Podkarpatské Rusi. Tento sbor se v té době chystal na karpatsko – dukelskou operaci. Praděda jezdil s koňským povozem a vozil jak zásoby pro vojsko, tak i miny. Prý vyprávěl, že býval i takový hlad, že občas dával vojákům část krmení od koní.

Jednoho dne, při bojích v rámci této operace, čelili útokům německých vojsk, při němž byl zasažen i vůz, kde se nacházel praděda. Jeho spolubojovníka to roztrhalo, on byl těžce raněn. Poté byl praděda převezen do sanatoria k Černému moři, na území dnešní Gruzie.

Po válce se rozhodli s mojí prababičkou Annou a jejich třemi dětmi odejít z Volyně a zažádali o vízum do Argentiny, neboť byli znepokojeni politickou situací v této oblasti. Vízum však nedostali, a tak se v září 1947 ocitají na statku v Břvanech. Praděda měl, coby válečný veterán, možnost si vybrat objekt po odsunutých Němcích. Vybral si toto hospodářství hlavně proto, že byl velkým milovníkem koní, kteří se zde nacházeli. Jinak prý celkově tento objekt nebyl nijak v dobrém stavu. Za svou účast v bojích dostal válečné vyznamenání.

Praděda si bohužel nesl následky zranění z války po celý život. Zraněna byla hlavně část plic a pravá ruka. V roce 1968 se při jedné z hospitalizací setkal s generálem Svobodou, a k jeho potěšení si na něj Ludvík Svoboda pamatoval z fronty.

V roce 1983 doma umírá

Daniel Vlk

9. třída, rok 2020