Volyňští Češi
Čurdová Emilie, Viktor, Chaloutová, Jarmarová

Emílie Jarmarová se narodila 17. ledna 1921 v Bakovcích v polské části Volyně. Navštěvovala místní školu s vyučováním v polštině a češtině. V devíti letech ji umřela maminka a jako nejstarší z dívek se musela postarat o domácnost. V době německé okupace se zapojila do odboje - vysílačkou informovala místního ruského partyzána o situaci ve vesnici. Po osvobození Volyně sovětskou armádou vstoupila do československých jednotek. Byla přidělena k protiletadlovému dělostřelectvu jako spojařka. S československými jednotkami se dostala až na Slovensko, kde byla poraněna střepinou z granátu. Po ošetření se vrátila k vojsku. Konec války prožila v sanatoriu Lučina na Slovensku. Byla totiž velice hubená, a tak se ji tam snažili dát do pořádku. Po propuštění odjela do Prahy, kde nastoupila na ministerstvo národní obrany jako spojařka. Z Prahy odešla do Mohelnice za svým otcem. Pracovala tam jako číšnice. Její manžel, důstojník československé armády, byl v 50. letech vězněn. V současnosti žije Emílie Jarmarová v mohelnickém domově důchodců.

Zdrojová databáze Příslušníci čs. jednotek za 2. sv. války
Datum narození 17. 01. 1921
Místo narození Bakovce, Luck
Národnost česká
Odveden 15. 06. 1944 ČSVJ/NT, 19. 06. 1944 (PR 128/44), Kaměněc Podolskij
Hodnost vojín

Související ikony a archiválie

Volyňští Češi v 2. odboji-foto
Související archiválie (1)
Emile Čurdová
Emile Čurdová, Rok: 1945, Zdroj: archiv Emile Jarmarové (Paměť národa), Inventární číslo: IV002629

Emile Čurdová

Rok: 1945
Zdroj: archiv Emile Jarmarové (Paměť národa)
Inventární číslo: IV002629

Rozhovory-Post Bellum © - Paměť národa