Obce na Volyni
Hlubočany

Hlubočany -WIKI

Hlubočany, Terešov[editovat | editovat zdroj]

Rok Rozloha Počet domů Počet obyvatel Češi Němci Ostatní
1880 128 600 104 496 0
1900 787 145 701 67 634 0
1910 787 151 773 56 717 0
1921 787 156 746 233 510 3
1930 787 173 748 233 514 1
Podíl čs. obyvatelstva 100%
Újezd Československo (repatriace)
Mapová síť Ukázat na mapě
Církevní stavby
Katolický kostel nebo kaple

Související archiválie

Kaplička Hlubočany
Kaple Sv. Floriána, Rok: 2017, Zdroj: Autor: cs: User: Pernak1 – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia, Inventární číslo: IV001434

Kaple Sv. Floriána

Rok: 2017
Zdroj: Autor: cs: User: Pernak1 – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia
Inventární číslo: IV001434

Osobní archiválie
Fotografie (zejména osob)

Související archiválie

.pdf
Josef a Anna Janková (rozená Stryová)

Josef a Anna Jankovi 1987 na svém dvorku usedlosti v Hlubočanech

Rok: 1987
Zdroj: Miroslav Hofman
Inventární číslo: IV000059
Související osoby: Janko Josef, Jan, Stryjová Anna, Josef, Janková

Rodinné kroniky a rodokmeny

První písemná zmínka o obci pochází z roku
1141. Již od středověku je oblast kolem obce
kolonizačním centrem na Vyškovsku. Nachází se zde
kaple svatého Floriána stojící na místě původní
rotundové kaple, dále se dochovalo několik domů, jež
představují hanáckou lidovou architekturu 19. století.
[3]

Obec Hlubočany byla až do druhé světové války
součástí německého ostrůvku na okrese Vyškov. Po
válce byli Němci z Hlubočan vystěhováni a obec byla
nově osídlena českými rodinami. Dnes je součástí
mikroregionu Větrník. V Hlubočanech je několik
podnikatelských subjektů zaměřených převážně na
obchod, stavebnictví a zemědělství.
Název obce vznikl podle hluboce zaříznutého údolí potoka.[4] První písemná zmínka pochází z
roku 1141, kdy olomoucký kostel držel v Hlubočanech dvě popluží. Obec Hlubočany kolonizovali
Němci již v průběhu první poloviny 13. století. Tehdy obec patřila patrně pánům z Obřan. Po vymření
rodu byla obec v majetku Jindřicha z Lipého. Ten roku 1325 daroval Hlubočany klášteru Králové na
Starém Brně. Obec velmi utrpěla během třicetileté války, kdy ze 47 usedlostí jich 13 zůstalo úplně
pustých. V majetku kláštera Králové zůstaly Hlubočany až do roku 1716, tedy po necelých 400 let.
6
Následně představení kláštera prodali velkostatek Bernartu Antonínovi Bravantskému z Chobřan.
Roku 1722 nový majitel zemřel a velkostatek po něm zdědila vdova Johanka a pět jejích dcer.
V roce 1753 byla obec v držení jedné z dcer B. A. Brevantského, Kateřiny svobodné paní
d'Alba. Ta již velmi zadlužený velkostatek prodala za 45 000 rýnských zlatých Václavu hraběti
Kořenskému z Terešova. Děti Václava Kořenského prodali Hlubočany i Terešov za 52 600 zlatých
rýnských Arnoštovi hraběti Blankensteinovi. Po jeho smrti roku 1816 statek připadl jeho synovci
Kristiánovi hraběti Blankenstein. Příbuzný Josef hrabě Blankenstein prodal roku 1858 Hlubočany
Arnoštoví Janovi rytíři von Herring, po jehož smrti v roce 1871 dědili na polovinu Viktor a Arnošt
pánové Herring-Frankendorf. Viktor prodal roku 1876 díl Maxovi Gomperzovi a díl Juliovi
Gomperzovi.[5] Celý velkostatek sloučil ve svých rukou po roce 1909 Dr. Filip rytíř Gomperz. V 18.
století byl v obci panský dvůr a převládaly velké statky. V 19. století byly z velkostatku vytvořeny
statky zbytkové: Hlubočany (majitel J. Podivínský) a Terešov (majitel J. Hytych).[2]
Až do konce druhé světové války měly Hlubočany i Terešov nadpoloviční německou většinu
mezi obyvatelstvem. Během německé okupace se musely české rodiny vystěhovat, jelikož nacisté měli
své kolonizační plány s osídlením Moravy a chtěli využít jazykového ostrůvku kolem německého
vojenského cvičiště a střelnice. Po válce v roce 1946 byli nacisté i původní obyvatelstvo německého
původu odsunuto do Německa. Do obce tak byli nastěhováni obyvatelé zničených domů z okolních
obcí a vesnic Drahanské vrchoviny. Od konce války byla obec Hlubočany již s čistě českým
obyvatelstvem.
[2][6] Od roku 1976 do roku 1990 byly Hlubočany přičleněny pod obec Kučerov, v
současnosti jsou samostatnou obcí s vlastním obecním úřadem.

Související archiválie

.pdf
Příběh rodiny Josefa Janko

Příběh napsal Jiří Hofman pro své vnuky. Od Martinovky přes reemigraci do obce Hlubočany (Vyškov)

Rok: 2011
Zdroj: Jiří a Miroslav Hofman
Inventární číslo: IV000057
Související osoby: Janko Josef, Jan, Stryjová Anna, Josef, Janková

Archiválie S touto obcí souvisí celkem 4 archiválie
Rodáci

Legionáři 1. sv. války

FOJTÍK Antonín (* 31. 12. 9999, † )

Místo repatriace

Legionáři 1. sv. války

Janko Josef, Jan (* 28. 3. 1897, † 17. 12. 1985)

Příslušníci čs. jednotek za 2. sv. války

Hofman Jiří, Vladimír (* 16. 5. 1923, † 9. 8. 2011)
Janko Stanislav, Josef (* 20. 12. 1923, † )

Ostatní

Bačovská Josefa, Leopold (* 15. 10. 1929, † )
Bačovská Ludmila, Leopold (* 25. 6. 1933, † )
Bačovský Leopold (* 11. 11. 1882, † 31. 12. 1948)
Bačovský Leopold, František (* 5. 5. 1889, † 31. 12. 1948)
Cmuntová Antonie, Bačovská (Hofmanová) (* 25. 10. 1904, † 18. 6. 1978)
Chumutová Antonie, Bačovská (* 1904, † )
Janková Jaroslava, Josef, Hofmanová (* 10. 5. 1926, † 14. 5. 2012)
Stryjová Anna, Josef, Janková (* 23. 5. 1903, † 1995)