Volyňští Češi
Hrnčíř Karel
Karel Hrnčíř, se narodil v roce 1879 v Mirohošti. Vyučil se ševcem. Když mu bylo 15 let, vyrazil se svými dvěma nejstaršími bratry na Sibiř, kde pracovali jako horníci. Na Sibiři později narukoval do pluku „Sibiřských střelců“.
| Zdrojová databáze | Legionáři 1. sv. války | |
|---|---|---|
| Datum narození | * 22. 9. 1881 | |
| Místo narození | Mirohošť, Dubno | |
| Rodinní příslušníci |
Manželka: Janoušová Veronika, Václav, Hrnčířová
|
|
| Armády | Ruská armáda, Čs. legie v Rusku | |
| Poslední útvar v legiích | 1.střpl |
Související ikony a archiválie
| Mlýn na dřevoplyn |
|
Související archiválie (1)
.pdf
Vzpomínky Karla Hrnčíře
Zdroj: Archiv Evy Eibelové |
|---|---|---|
| Časopis - Věrná stráž |
|
Související archiválie (1)
Karel Hrnčíř v roce 1950 oslavil 69 let
Rok: 1950 |
| Kronika obce |
|
Související archiválie (2)
.pdf
Vzpomínky Karla Hrnčíře
Zdroj: Archiv Evy Eibelové
.pdf
Vzpomínky Slavomíra Janouše na Rožděstvěno
Zdroj: Archiv Evy Eibelové |
| Gulag |
|
Související archiválie (1)
.pdf
Vzpomínky Karla Hrnčíře
Zdroj: Archiv Evy Eibelové |
| Zločiny komunismu |
|
Zatčen roku 1932 za dopisování s československým vyslanectvím souvisejícím s nákupem zemědělských strojů. První měsíc jej vyslýchali ve dne i v noci, dvakrát i třikrát denně. Vyšetřovatelé vyhrožovali zastřelením, bouchali revolvery do stolů a sprostě nadávali. (Bití, týrání elektrickým proudem nebo studenou vodou, temné samotky a znemožnění spánku, začali používat až koncem třicátých let, když se vrchním šéfem NKVD stal Ježov. Za tři roky byl zlikvidován metodami, které zavedl!). Jeden vyšetřovatel dědečka překvapil výkřikem, aby ze sebe nedělal Švejka. Haškův Švejk byl v městech velice populární, ale dědeček knížku nečetl a to jméno slyšel poprvé v životě, proto nevěděl, co tím vyšetřovatel myslí. Po měsíci výslechy přestaly a dědeček si už myslel, že na něj zapomněli, že ve vězení zemře a věznitelé nebudou vědět, kdo jim to chcípl. Sedm měsíců po zatčení jej ale znovu předvedli jako k výslechu. Tentokrát ale byli tam tři vyšetřovatelé a žrali vařenou slepici. Jeden strčil před dědečka papír (byl to list vytržený ze sešitu A5 a přetržený napůl) a řekl: “Podepiš to”. Dědeček měl vzdělání tři třídy vesnické školy a tak si přečetl, co tam bylo napsáno. Tak se dozvěděl, že za špionáž pro Československou republiku je odsouzen na deset let vyhnanství ve “výchovném táboře” (tak se oficiálně nazývaly koncentráky). Když dědečkovi trest skončil, byla válka, proto automaticky (opět bez soudu) zůstal v lágru do podzimu 1945, takže jeho “převychování” trvalo třináct a půl roku… Související archiválie (1)
.pdf
Vzpomínky Karla Hrnčíře
Zdroj: Archiv Evy Eibelové |
| Dům, hospodářství, usedlost, majetek |
|
Související archiválie (1)
dům Hrnčířových v Rožděstvěnu - Hrnčířovi v okně, sedící Josef Janouš, rok cca 1931
Rok: 1931 |
| Fotografie (zejména osob) |
|
Související archiválie (1)
|
| Rodinné kroniky a rodokmeny |
|
Související archiválie (2)
.pdf
Vzpomínky Karla Hrnčíře
Zdroj: Archiv Evy Eibelové
.pdf
Vzpomínky Slavomíra Janouše na Rožděstvěno
Zdroj: Archiv Evy Eibelové |
| Rodinné skupinové fotografie |
|
Související archiválie (1)
Jaro 1932 v Moskvě před odjezdem dědečka Hrnčíře do lázní, kde byl zatčen. Vzadu: Kolja Hrnčíř a Libuše Divišová
Rok: 1932 |
Máte k přidání archiválii
nebo upřesnění údajů?