Volyňští Češi

Barcal Václav, Václav

Třetí dítě (druhý syn) Václava Barcala a Františky, roz. Sajfrtové. Studoval gymnázium v Kijevě, studium ukončil v r. 1918, následně se vyučil na zdravotníka. Během studií byl i se svými sourozenci členem Sokola.

Do Čech odešel spolu se starším bratrem Josefem poté, co k rodičům večer přišli varovat rodinu, že zrána budou čistky, zatýkání  a popravy, a pokud budou Václav a Josef doma, tak je zabijí. Pomoc našli přes Sokoly, do Čech se dostali s legionáři jako zdravotník (Legionářská obec československá Rychnov nad Kněžnou).

Studoval v Praze 1. Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, promoval v Karolínu 11.1.1929 a obdržel titul MUDr. Vyžádal si dva diplomy, jelikož jeden chtěl poslat rodičům na Volyň. Informace se k příbuzným dostávaly sporadicky, s několikaletým zpožděním, diplom nikdy nedorazil.

Začínal jako lékař v Praze, následně v Mariánských lázních, měl soukromou ordinaci praktického lékaře v Táboře na Třídě československých legií čp.1004, byl i posudkový lékař.

19.10.1929 byl oddán v děkanském chrámu Páně v Táboře s Olgou, roz. Kopečnou. Narodila se jim dcera Helena. V červnu 1936 věnoval velkou finanční částku jako charitativní dar na uctění památky strýce stejného jména z Chomutiček u Jičína, který zemřel v 66 letech při nešťastné události při práci se zemědělským strojem. Podpořil tak jeho rodinu.                                            Financoval okresní péči o mládež v Táboře, finančně zajistil péči o sirotky (článek v časopise: Český jih, č. 25, 26).