Obce na Volyni
Bohemka

Bohemku založili v srpnu roku 1905 potomci českých pobělohorských evangelických exulantů původem ze Zelówa v Polsku a evangelíci z Čech bratři Ignác Andrš (*1844, †?), Fridrich Horta, Fridrich Jelínek (*1867, †1957), Pavel Poláček (*1879, †1957) a František Zlatník (*1868, †1933) s rodinami. Později, v roce 1912, Češi z Bohemky založili další vesnici – Veselynivku.

Všude na Ukrajině, kde sídlili krajané, úrodná půda a jejich pracovitost přinášely dobré hospodářské výsledky (s výjimkou roků neúrody). Tak to bylo i v Bohemce. Proto za peníze jednotlivých hospodářů, sboru nebo družstva (někdy za pomocí vlád okresu a oblasti) byly vystaveny škola (1907, existovala do r. 1927), mlýn (1941, existoval do roku 1976), rybník (1950), elektrárna (1953), vodovod (1960), dům kultury (1963, projekt Karla Kulhavého), cementové chodníky (1967), asfaltová silnice (1967–1987), nová škola (1972), plynovod (1994–1995), kterým Bohemka jako první v okrese zavedla plyn do domácností, Betlémská kaple (1996, architekt Petr Pirochta z Brna, posvěcená 20. října 1996), a nový mlýn (1998). Za peníze družstva bylo zakoupeno ještě před 2. světovou válkou i první nákladní auto AMO (1939). V rámci státní politiky byly zřízeny v Bohemce také funkce zdravotní sestry (1930), veterinárního lékaře (1934) a listonoše (1936), zaveden drátový rozhlas (1930) a pravidelný provoz kin (1932), provedena telefonizace (1956), otevřen obchod (1937), zdravotní středisko (1961), pošta (1966) a knihovna (1967) a zavedeno pravidelné autobusové spojení s okresem (1962).

Občané Bohemky se zúčastnili také 1. a 2. československého odboje. Za 1. světové války se platila národní daň na účet Masarykovy Československé národní rady a v České družině a československých legiích bojovali starodružiník František Andrle (1892, †1972) a vojíni Karel Rejchrt (*1894, †1972) a Pavel Pujman (*1880, †1933). Za 2. světové války sloužilo v československé východní armádě (1. československý armádní sbor v SSSR) 62 vojáků a v Rudé armádě - 16 vojáků z Bohemky. Za dobu své existence Bohemka přežila mnoho podobných smrtelně nebezpečných historických událostí: 4 války (rusko-japonská, 1.světová, občanská a 2.světová), několik okupací, únorovou revoluci roku 1917, říjnový převrat roku 1917, 4 hladomory (1921–1922, 1928, 1932–1933, 1947–1948), perzekuce (1927–1951), znárodnění a kolektivizaci (1930), epidemie (1910), národnostní a náboženský útlak, neúrody (1922, 1932, 1947), Černobylskou katastrofu (1986) a existenci největšího a nejsilnějšího totalitního státu v dějinách lidstva – SSSR (1922–1991). Celkové ztráty nejsou přesně známy, ale jen v důsledku uměle vyvolaného hladu v letech 1932–1933 zemřelo 15 krajanů, perzekuci podlehlo kolem 40 krajanů a ve 2. světové válce padlo 13 krajanů v československé východní armádě a 3 v Rudé armádě. V roce 1967 byl odhalen v obci pomník padlým československým vojákům a rudoarmějcům a roce 1990 pomník prvním obyvatelům Bohemky.

Od roku 1962 v obci působí český pěvecký folklórní soubor Bohemské frajerky (v letech 1962–1995 Niva a Bohemka) a od roku 1990 také český krajanský spolek Bohemka (v letech 1990–2005 Čeští bratři). Prvním předsedou spolku byl Ing. Josef Hart (ukrajinsky Йозеф Гарт). V letech 2005-2021 byla předsedkyní spolku Olga Andršová (ukrajinsky Ольга Андрш) a od 16. ledna 2021 je předsedkyní spolku Helena Hartová (ukrajinsky Олена Гарт). Nově zvolený předseda/předsedkyně spolku se pak automaticky stává členem České národní rady Ukrajiny.

Podíl čs. obyvatelstva 100%
Újezd Nikolajevská oblast
Mapová síť Ukázat na mapě
Rok založení 1905
Historická místa
A.Drbal- ČS hroby,pomníky,desky
  • Hroby starodružiníka Františka Andrleho (*1892, †1972) a legionáře Karla Rejchrta (*1894, †1972) na vesnickém hřbitově.
  • Pomník československým vojákům a rudoarmějcům padlým ve druhé světové válce (odhalen na podzim r. 1967; projekt Růžena Platonovičová-Kulhavá).
  • Pomník prvním obyvatelům Bohemky (projekt A. Drbal, realizace Karel Petrák). Odhalen 22. 9. 1990.
  • Pamětní deska 13 obětem hladomoru 1932–1933. Odhalena v lednu 2008.
  • Husův kámen (koncepce a realizace Miloslav Jančík). Odhalen 12. 9. 2015 na počest 600. výročí upálení Mistra Jana Husa.

Související archiválie

.pdf
Československé hroby,pomníky a pamětní desky na Ukrajině.

Československé hroby,pomníky a pamětní desky na Ukrajině.

(existující, zničené a ztracené)

Sebral a uspořádal Ing. Alexandr Drbal

Rok: 2020
Zdroj: A.Drbal
Inventární číslo: IV007876
Související obce: Boratín, Dolinka, Dubno, Hlinsk, Kupičov, Malá Zubovščina, Malín Č., Malinovka, Michalovka, Mirotín, Nikolajevka , Holendry, Olšanka (Žitomír), Ovruč, Rovno, Semiduby, Sofievka I (Dubno), Straklov Č., Vilhemovka, Volkov, Vyšehrad, Žitomir, Kyjev
Související osoby: Drbal Alexandr

Osobní archiválie
Osobnosti historie

Související archiválie

.pdf
Stručný životopis

na svět přišel 4. prosince 1947 v Oděse jako potomek Drbalů z Prahy-Dejvic, kteří z ekonomických důvodů odešli z vlasti v 60. letech 19. století

(více informací)

Rok: 2020
Zdroj: Český dialog
Inventární číslo: IV007875
Související osoby: Drbal Alexandr

Archiválie S touto obcí souvisí celkem 2 archiválie
Rodáci

Příslušníci čs. jednotek za 2. sv. války

Jelínek Josef, Ferdinand (* 28. 4. 1926)
Kuchynka Antonín, Josef (* 30. 9. 1916)
Reichrt (Rejchrt) Ludvík (* 28. 2. 1919)
Rejchrt Václav (* 20. 3. 1908)
Suchánek Klement (1) (* 11. 2. 1914, † 15. 1. 1945)

Ostatní

Horta Bedřich, Bedřich (2) (* 25. 2. 1910, † 13. 4. 1993)
Pujmanová Julie, Vilém, Hortová (1) (* 15. 11. 1911, † 10. 4. 1984)
Suchánek Jaroslav, Antonín (9) (* 17. 12. 1911, † 6. 6. 1991)
Švejdar Bedřich (1) (* 10. 5. 1896, † 1983)

Vážení občané

Příslušníci čs. jednotek za 2. sv. války

Kratochvíl Karel (* 1921, † 1941)

Ostatní

? Žofie, Jančíková
Drbal Alexandr (3) (* 4. 12. 1947)
Jančík Emil
Jančík František (* 7. 2. 1872, † 13. 12. 1937)