Obce na Volyni

Čechohrad

Čechohrad (ukrajinsky Новгородківка, Novhorodkivka) je česká obec v Melitopolském újezdu Zaporižské oblasti založená v roce 1869 českými přistěhovalci, kteří na Ukrajinu přišli na pozvání ruského cara Alexandra II.

První Češi přijeli na Krym roku 1862. V původních osadách v Perekopském újezdě se jim velmi nedařilo a proto jim bylo umožněno odebrat se do Melitopolského újezdu. Na počátku roku 1869 90 rodin s 207 osobami mužského pohlaví založilo novou kolonii s názvem Čechohrad. Bydleli v zemljankách a chýších. Vykopali studny. Postupně začali prosperovat a nadále udržovali styky se starou vlastí, odkud se přistěhovalo dalších 27 rodin především z okolí Ústí nad Orlicí, Litomyšle a Vysokého Mýta. Z důvodu extenzivního způsobu hospodaření došlo k nedostatku půdy, a tak se obyvatelé často stěhovali na Sibiř, do Besarábie, kde založili osadu Novohrad, Spojených států a Kanady. Z Čechohradu a Novohradu pocházeli také zakladatelé Borodinovky v Kazachstánu.

Ve 30. letech 20. století byl zbořen kostel, zrušena česká škola a ostatní místní instituce a byly zcela přerušeny vazby s Československem. Farář, učitel a mnoho dalších byli zatčeni a popraveni během stalinských čistek v tzv. procesu s českými učiteli. Celá oblast byla, včetně českých osad, rusifikována. Velký hladomor v letech 1932 až 1933 si vyžádal život 38 obyvatel Čechohradu. Roku 1932 zatčeni členové vedení kolchozu Průkopník František Vavřín, František Sršeň a Tomiševský, obviněni z průtahů při kolektivizaci a téhož roku zastřeleni. Na počátku roku 1944 se řada mužů (odhadem místních asi 90) připojila k vznikajícímu 1. československému armádnímu sboru a po skončení války se vrátil zpět do domovské obce.

Část obyvatelstva se dodnes hlásí k české národnosti (v roce 1999 to bylo 41 % Čechohraďanů). Kvůli pozici města nedaleko míst bojů mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty, bylo v březnu 2015 evakuováno 46 obyvatel Čechohradu s českými předky do České republiky a další o návratu do země předků uvažují.