Čechohrad (ukrajinsky Новгородківка, Novhorodkivka) je česká obec v Melitopolském újezdu Zaporižské oblasti založená v roce 1869 českými přistěhovalci, kteří na Ukrajinu přišli na pozvání ruského cara Alexandra II.
První Češi přijeli na Krym roku 1862. V původních osadách v Perekopském újezdě se jim velmi nedařilo a proto jim bylo umožněno odebrat se do Melitopolského újezdu. Na počátku roku 1869 90 rodin s 207 osobami mužského pohlaví založilo novou kolonii s názvem Čechohrad. Bydleli v zemljankách a chýších. Vykopali studny. Postupně začali prosperovat a nadále udržovali styky se starou vlastí, odkud se přistěhovalo dalších 27 rodin především z okolí Ústí nad Orlicí, Litomyšle a Vysokého Mýta. Z důvodu extenzivního způsobu hospodaření došlo k nedostatku půdy, a tak se obyvatelé často stěhovali na Sibiř, do Besarábie, kde založili osadu Novohrad, Spojených států a Kanady. Z Čechohradu a Novohradu pocházeli také zakladatelé Borodinovky v Kazachstánu.
Ve 30. letech 20. století byl zbořen kostel, zrušena česká škola a ostatní místní instituce a byly zcela přerušeny vazby s Československem. Farář, učitel a mnoho dalších byli zatčeni a popraveni během stalinských čistek v tzv. procesu s českými učiteli. Celá oblast byla, včetně českých osad, rusifikována. Velký hladomor v letech 1932 až 1933 si vyžádal život 38 obyvatel Čechohradu. Roku 1932 zatčeni členové vedení kolchozu Průkopník František Vavřín, František Sršeň a Tomiševský, obviněni z průtahů při kolektivizaci a téhož roku zastřeleni. Na počátku roku 1944 se řada mužů (odhadem místních asi 90) připojila k vznikajícímu 1. československému armádnímu sboru a po skončení války se vrátil zpět do domovské obce.
Část obyvatelstva se dodnes hlásí k české národnosti (v roce 1999 to bylo 41 % Čechohraďanů). Kvůli pozici města nedaleko míst bojů mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty, bylo v březnu 2015 evakuováno 46 obyvatel Čechohradu s českými předky do České republiky a další o návratu do země předků uvažují.
Předkládáme svým členům a příznivcům ruské číslo "Domoviny zahraničních čechoslováků. Popisujeme činnost a péči o české děti přivezené z SSSR v době velikého hladu na Rusi.
Pro čechohradskou římskokatolickou většinu byla rovnou zřízena samostatná farnost (k protestantům se hlásily jen dvě rodiny). Podle tehdy existujících zákonů mohla být farnost zřízena jen pro sto usedlostí a duchovenstvo a kostely měli vydržovat samotní farníci. Pro Čechy byla udělena výjimka. Ovšem vyhověli jim za podmínky, že si oni sami vyberou českého kněze, aby byl mezi římskokatolickým duchovenstvem v Rusku oslaben vliv polských kněží. Kněz měl byt vyslán z královehradecké diecéze, odkud kolonisté většinou pocházeli. Kostel byl v roce 1938 zbořen.
Spolky
Škola České matice školské (1)
Související archiválie
Jan Římovský
Jan Římovský byl vyslán do Čechohradu jako učitel, Zdroj: archiv potomků, Inventární číslo: IV007242
Jan Římovský byl vyslán do Čechohradu jako učitel
Zdroj: archiv potomků Inventární číslo: IV007242 Související osoby:Římovský Jan, Augustin
Předkládáme svým členům a příznivcům ruské číslo "Domoviny zahraničních čechoslováků. Popisujeme činnost a péči o české děti přivezené z SSSR v době velikého hladu na Rusi.
Svobodovci - Pirkl, Ježek, Dvořák a Šípek
29.05.1945 - František Pirkl, František Dvořák, Stanislav Ježek a Antonín Šípek, Rok: 1945, Zdroj: Archiv rodiny Pirklových, Inventární číslo: IV014463
29.05.1945 - František Pirkl, František Dvořák, Stanislav Ježek a Antonín Šípek
Předkládáme svým členům a příznivcům ruské číslo "Domoviny zahraničních čechoslováků. Popisujeme činnost a péči o české děti přivezené z SSSR v době velikého hladu na Rusi.
Českoruské děti při odjezdu do Čech
Tyto děti v letech hladomorů a epidemií vikář Českobratrské církve evangelické Rudolf Šedý odvezl do Čech a rozmístil do českých rodin. Více v podrobném popisu...
, Rok: 1923, Zdroj: Věstník Domoviny zahraničních Čechoslováků, Inventární číslo: IV014236, více informací
Tyto děti v letech hladomorů a epidemií vikář Českobratrské církve evangelické Rudolf Šedý odvezl do Čech a rozmístil do českých rodin. Více v podrobném popisu...
Roku 1930 byl zatčen a v tzv. procesu s českými učiteli odsouzen na 10 let vězení na Soloveckých ostrovech. V listopadu 1937 byl v Karélii popraven zastřelením.
Zatčen 7. března 1938, obviněn z členství v protisovětské skupině zvláštní "trojkou" DNKVD v Dněperské oblasti. Dne 14. října 1938 byl odsouzen k 10 letům odnětí svobody. Dne 12. června 1939 Záporožský krajský soud případ zamítl a propustil ho z vazby.
Zatčen 9.12.1932 v rámci procesu s kolchozem Průkopník a společně s dalšími obviněn z aktivního odporu proti sběru obilí a z falšování dokumentů o úrodě za účelem vlastního obohacení. Odsouzen k trestu smrti.
Zatčen 9.12.1932 v rámci procesu s kolchozem Průkopník a společně s dalšími šesti kolchozníky obviněn z aktivního odporu proti sběru obilí a z falšování dokumentů o úrodě za účelem vlastního obohacení. Odsouzen k trestu smrti.
Zatčen 9.12.1932 v rámci procesu s kolchozem Průkopník a společně s dalšími obviněn z aktivního odporu proti sběru obilí a z falšování dokumentů o úrodě za účelem vlastního obohacení. Odsouzen nejdříve na 10 let odnětí svobody a pobytu v nápravně- pracovním táboru. Po odvolání byl trest snížen na 5 let.
Zatčen 9.12.1932 v rámci procesu s kolchozem Průkopník a společně s dalšími obviněn z aktivního odporu proti sběru obilí a z falšování dokumentů o úrodě za účelem vlastního obohacení.
Zatčen 9.12.1932 v rámci procesu s kolchozem Průkopník a společně s dalšími obviněn z aktivního odporu proti sběru obilí a z falšování dokumentů o úrodě za účelem vlastního obohacení. Odsouzen nejdříve na 10 let odnětí svobody a pobytu v nápravně-pracovním táboře. Po odvolání byl trest snížen na 3 roky.
V roce 1931 byl za špionážní činnost zatčen a odsouzen na 5 let vyhnanství. Podruhé byl zatčen v červnu 1938 opět za špionážní činnost a odsouzen k trestu smrti.
Zatčen byl v roce 1930, o rok později odsouzen v Charkově v tzv. procesu s českými učiteli na deset let těžkého žaláře. Trest si odpykával na Solověckých ostrovech, kde byl v roce 1937 odsouzen k trestu smrti. Popraven 1. listopadu 1937 v Sandarmochu.
Českoruské děti při odjezdu do Čech
Tyto děti v letech hladomorů a epidemií vikář Českobratrské církve evangelické Rudolf Šedý odvezl do Čech a rozmístil do českých rodin. Více v podrobném popisu...
, Rok: 1923, Zdroj: Věstník Domoviny zahraničních Čechoslováků, Inventární číslo: IV014236, více informací
Tyto děti v letech hladomorů a epidemií vikář Českobratrské církve evangelické Rudolf Šedý odvezl do Čech a rozmístil do českých rodin. Více v podrobném popisu...
Pohřeb Ladislava Chalupníka zabitého při náletu
Josef Chalupník s manželkou pohřbívají svého jediného syna zabitého při náletu, Zdroj: Archiv rodiny Chalupníkových, Inventární číslo: IV014472
Josef Chalupník s manželkou pohřbívají svého jediného syna zabitého při náletu
na poli
Bohuslav Vavřín a jeho koně, Václav, Večeřová Vlasta a Lidka, Marie Sedláková, Zdroj: archiv potomků rodiny Vavřínů, Inventární číslo: IV007216
Bohuslav Vavřín a jeho koně, Václav, Večeřová Vlasta a Lidka, Marie Sedláková