Obce na Volyni
Holuboje (Novohrad) (Huluboaia)
Huluboaia (rusky Хулубоая Chuluboaja) je obec v jižní části Moldavska, ležící 25 km SSV od okresního města Cahul, přibližně 15 km od rumunské hranice. Do roku 1912 se nazývala Novohrad, v roce 1912 byla přejmenována na Goluboje (rusky Голубое). Podle posledního sčítání (2004) má ves 1011 obyvatel. Zajímavá je tím, že zde žije česká menšina, která ji nazývá Holuboje.
Předkové besarabských Čechů sem přišli z Čechohradu v Tauridské gubernii na Krymu koncem 19. století a založili tu osadu Novohrad, později přejmenovanou na Goluboje. Před válkou žili v obci kromě Čechů též Ukrajinci, Moldavané (Rumuni), Bulhaři a Rusové, Čechů byla asi pětina (236 Čechů v roce 1930). Měli i svou školu, jež byla hned po sovětské anexi zrušena. Při násilném zavádění kolektivizace bylo 7 prosperujících českých hospodářství označeno za kulacká a celé rodiny (asi 40 osob) byly 13. června 1941 deportovány v nákladních vagonech do Kazachstánu. V Tiraspolu byli muži odděleni od svých rodin, odvezeni na Sibiř a zastřeleni. Ženy a děti byly vysazeny poblíž Akťubinska a pracovaly v kolchoze. Po čase navázaly spojení s příbuznými v blízké české kolonii Borodinovka a se souhlasem NKVD tam přesídlily. Češi z Borodinovky jim pomohli s přestěhováním. Deportovaní měli status „specpereselenců“ a až do roku 1956 se museli třikrát měsíčně hlásit na velitelství NKVD, bez jehož svolení se nesměli vzdálit z obce dál než 12 km. Bydleli u příbuzných a pracovali v kolchoze. Ženy si ani po sňatku nesměly jako „vysídlenci“ změnit příjmení. - Mečislav Borák
| Podíl čs. obyvatelstva |
|
25% |
|---|---|---|
| Újezd | Moldavsko | |
| Mapová síť | Ukázat na mapě | |
| Rok založení | 1885 | |
| Kulturní stavby |
|
Škola
Související archiválie
Rok: 2019 |
| Časopis, kniha, článek |
|
Časopis- Čechoslovan
Související archiválie
.pdf
Stav českých osad na Rusi v letech 1911-1912
Rok: 1912 |
| Svědectví zločinů |
|
Zločiny komunismu
Při násilném zavádění kolektivizace bylo 7 prosperujících českých hospodářství označeno za kulacká a celé rodiny (asi 40 osob) byly 13. června 1941 deportovány v nákladních vagonech do Kazachstánu. V Tiraspolu byli muži odděleni od svých rodin, odvezeni na Sibiř a zastřeleni. Ženy a děti byly vysazeny poblíž Akťubinska a pracovaly v kolchoze. Po čase navázaly spojení s příbuznými v blízké české kolonii Borodinovka a se souhlasem NKVD tam přesídlily. Češi z Borodinovky jim pomohli s přestěhováním. Deportovaní měli status „specpereselenců“ a až do roku 1956 se museli třikrát měsíčně hlásit na velitelství NKVD, bez jehož svolení se nesměli vzdálit z obce dál než 12 km. Bydleli u příbuzných a pracovali v kolchoze. Ženy si ani po sňatku nesměly jako „vysídlenci“ změnit příjmení. |
| Osobní archiválie |
|
Dům, hospodářství, usedlost, majetek
Související archiválie
Rok: 2019 
Rok: 2019 |
|
|
Hřbitov-pietní událost
Související archiválie
Rok: 2019 
Rok: 2019 
Rok: 2019 |
|
| Archiválie | S touto obcí souvisí celkem 7 archiválií |
Máte k přidání archiválii
nebo upřesnění údajů?