Obce na Volyni
Alexandrovka (Krym)

Kolonii Alexandrovku, která byla pojmenována na počest ruského cara Alexandra II., podle archivních materiálů založili čeští kolonisté 1. dubna 1862v tehdejší Taurické gubernii. Mezi prvními osídlenci bylo 45 českých rodin (98 mužů a 85 žen). V roce 1869 žilo v kolonii 60 českých rodin. Ve dvacátých letech 20. století v této smíšené česko-německé vesnici žilo 750 osob, z toho polovina, tj. 140 rodin, Čechů. V současnosti zde žije asi 180 Čechů. - Alexandr Suchánek: Jazyková situace v původem českých komunitách na Jižní Ukrajině, diplomová práce, 2014

Podíl čs. obyvatelstva		25%
Újezd		Rusko (mimo Volyně)
Mapová síť		Ukázat na mapě
Rok založení		1862
Kulturní stavby		Škola V roce 1884 ve vesnici Alexandrovka byla založená zemská škola (německá škola tady existovala už od roku 1880). V roce 1910 se zde učilo 47 žáků. Z různých zdrojů zjišťujeme, že vyučovacím jazykem zde byla ruština, protože od roku 1886 byla škola provozována na náklady zemské vlády. V roce 1894 sem chodilo 16 Čechů a 5 pravoslavných žáků (zřejmě to byli Rusové). Od roku 1895 zde působil učitel Ivan Hlavatý, rodák z obce Bystřice (pravděpodobně jičínského okresu, poněvadž v Jičíně vystudoval školu), který v roce 1888 absolvoval učitelské kurzy ve městě Ostrog. V roce 1904 se učilo v alexandrovské škole 24 Čechů, 3 Rusové, 2 Poláci a 2 Němci. Škola měla dvě knihovny – v žákovské bylo 317 knih, a v učitelské 584 knihy.68 Ve studijním roce 1927-28 obě školy stále fungovaly a v obou studovalo 95 žáků. - Alexander Suchánek Související archiválie .pdf Kam spěje naše školství Rok: 1911 Zdroj: Čechoslovan Inventární číslo: IV010687 Související obce: Dlouhé Pole, Dorohostaje Velké, Semiduby, Čechohrad, Lobanovo (Bohemka)-Krym Související osoby: Hajný Jan, František, Ficek Vladimír, František .pdf Češi v jižním Rusku Rok: 1914 Zdroj: Čechoslovan Inventární číslo: IV010679 Související obce: Čechohrad, Lobanovo (Bohemka)-Krym .pdf Vyprávění o Alexandrovce na Krymu Rok: 1911 Zdroj: Čechoslovan Inventární číslo: IV009913
Církevní stavby		Katolický kostel nebo kaple V roce 1913 česko-německá katolická farnost ve vesnici Alexandrovka čítala 595 farníků, v roce 1926 dokonce o 71 farníků více. V Alexandrovce ještě stojí torzo katolického kostela, impozantní neogotické stavby. Kostel byl postaven v roce 1910 z peněz českých a německých krajanů, ve třicátých letech však byl pobořen a věž byla stržena. - Alexander Suchánek
Průmyslové stavby a hospodářství		Cementárna Související archiválie .pdf Vyprávění o Alexandrovce na Krymu Rok: 1911 Zdroj: Čechoslovan Inventární číslo: IV009913
		Cihelna Související archiválie .pdf Vyprávění o Alexandrovce na Krymu Rok: 1911 Zdroj: Čechoslovan Inventární číslo: IV009913
		Mlýn parní Související archiválie .pdf Vyprávění o Alexandrovce na Krymu Rok: 1911 Zdroj: Čechoslovan Inventární číslo: IV009913
		Řemeslník, živnostník, podnikatel Související archiválie .pdf Vyprávění o Alexandrovce na Krymu Rok: 1911 Zdroj: Čechoslovan Inventární číslo: IV009913
Spolky		Knihovna Související archiválie .pdf Vyprávění o Alexandrovce na Krymu Rok: 1911 Zdroj: Čechoslovan Inventární číslo: IV009913
Časopis, kniha, článek		Časopis- Čechoslovan Související archiválie .pdf Kam spěje naše školství Rok: 1911 Zdroj: Čechoslovan Inventární číslo: IV010687 Související obce: Dlouhé Pole, Dorohostaje Velké, Semiduby, Čechohrad, Lobanovo (Bohemka)-Krym Související osoby: Hajný Jan, František, Ficek Vladimír, František .pdf Češi v jižním Rusku Rok: 1914 Zdroj: Čechoslovan Inventární číslo: IV010679 Související obce: Čechohrad, Lobanovo (Bohemka)-Krym .pdf Stav českých osad na Rusi v letech 1911-1912 Rok: 1912 Zdroj: Čechoslovan Inventární číslo: IV010175 Související obce: Alexejevka, Boratín, Buršovka, Černý Les, Dědova Hora, Dorohostaje Velké, Dubrova, Falkov, Ferma Bogomolov, Hlinsk, Hlupanín, Holoveň Č., Horbaši Malé, Horodišče, Hrušvice, Huleč, Ivanoviče Č., Kopče, Krošna Č., Krupá Hranice, Krušinec, Kupičov, Kvasilov, Malín Č., Malinovka, Marjatin, Mežiliska -y, Mirohošť, Moskovština, Niva Hubínská, Noviny Č., Novokrajev, Okolek, Olšanka (Žitomír), Olšanka (Dubno), Ostrov, Ozerany (Luck), Ozerany Malé (Ovruč), Pětihory, Plechov -á, Ploska (Dubno), Podcurkov, Selenčina, Selisko, Semiduby, Sklíň-Dvůr, Sklíň – kol., Sklíň-ves, Slavkoviče, Sofievka I (Dubno), Straklov Č., Stremihorod, Teremno, Turkoviče Č., Újezdce, Urveny, Veliký Horbaši, Verba, Volkov, Vysoko Č., Zálesí, Závidov, Zdolbunov, Zubovščina, Zelów, Holuboje (Novohrad), Puchov, Kirillovka (Krasnodar), Vladimirovka (Krasnodar), Lobanovo (Bohemka)-Krym, Horodyšce (Žitomír), Tekos, Tešebs, Anastasievka (Krasnodarskij kraj) .pdf Vyprávění o Alexandrovce na Krymu Rok: 1911 Zdroj: Čechoslovan Inventární číslo: IV009913
Popisy obcí pamětníky		Kronika obce Související archiválie .pdf Češi v jižním Rusku Rok: 1914 Zdroj: Čechoslovan Inventární číslo: IV010679 Související obce: Čechohrad, Lobanovo (Bohemka)-Krym .pdf Vyprávění o Alexandrovce na Krymu Rok: 1911 Zdroj: Čechoslovan Inventární číslo: IV009913
Archiválie		S touto obcí souvisí celkem 4 archiválie
Rodáci		Příslušníci čs. jednotek za 2. sv. války Adámek Leopold (* 12. 1. 1917) Adámek Vasilij, František (* 12. 3. 1909) Bridel Mikuláš, Pavel (* 23. 6. 1923) Haněl Jaroslav (* 1. 10. 1918) Haněl Stanislav (* 1923) Jelínek Bedřich (* 8. 11. 1903) Jelínek Vilém (* 10. 1. 1912) Jersák Pavel, Matěj (* 9. 5. 1916, † 1944) Kratochvíl Ludvík (* 1. 8. 1914) Kratochvíl Miloslav (* 14. 10. 1919) Kusý Štěpán (* 13. 8. 1919) Maťátko Pavel (* 18. 7. 1915) Švejdar Bedřich (* 2. 4. 1894) Švejdar Rudolf (* 2. 6. 1895) Vašátko Leonid (* 5. 6. 1925)
Vážení občané		Ostatní Martínek Jaroslav (* 21. 4. 1900) Pujman Josef, Matěj (* 23. 3. 1859, † 20. 6. 1944)